Petrův příběhPetrov príbeh

Kvůli mému pracovnímu vytížení jsem veškerý volný čas věnoval rodině a okrajově sportovním aktivitám. Způsob života se mi v roce 2006 naprosto změnil, když se se mnou na dovolené v Tunisu při plavání v moři střetnul motorový člun a amputoval mi levou dolní končetinu pod kolenem.Kvôli môjmu pracovnému vyťaženiu som všetok voľný čas venoval rodine a okrajovo športovým aktivitám. Spôsob života sa mi v roku 2006 úplne zmenil, keď sa so mnou na dovolenke v Tunise pri plávaní v mori stretol motorový čln a amputoval mi ľavú dolnú končatinu pod kolenom.

Po probuzení z narkózy jsem si poprvé uvědomil, že ztráta dolní končetiny je nenávratná. Říkal jsem si: „Už nikdy nebudu samostatný, protože budu žít na invalidním vozíku“. Zpět na nohy mě postavila památná věta mého kamaráda Martina: „K myšlence hledej cestu a ta cesta tě dovede k cíli“.Po prebudení z narkózy som si prvýkrát uvedomil, že strata dolnej končatiny je nenávratná. Hovoril som si: "Už nikdy nebudem samostatný, pretože budem žiť na invalidnom vozíku". Späť na nohy ma postavila pamätná veta môjho kamaráta Martina, „Hľadaj cestu a tá cesta ťa dovedie k cieľu.“

S podporou rodiny a blízkých přátel jsem si splnil svůj sen a po devíti měsících jsem opět řídil auto, jezdil na kole a vrátil se do práce. Já jsem to nevzdal a dnes jsem rád, že jsem volil cestu k dosaženému cíli.S podporou rodiny a blízkych priateľov som si splnil svoj sen a po deviatich mesiacoch som opäť riadil auto, jazdil na bicykli a vrátil sa do práce. Ja som to nevzdal a dnes som rád, že som volil cestu k dosiahnutému cieľu.